Mission peak a Mount Allison
Zůstal jsem za louží neplánovaně o 14 dní déle, kolo už jsem vrátil a tak se pro mě stalo všechno zase daleko. Ale zdejší slunečné počasí nenechá nikoho o víkendu jen tak sedět a tak jsem vyrazil alespoň pěšky na nejvýraznější horu nad Fremontem – Mission Peak a po hřebenech přešel až na mount Allison. Z hotelu jsem vyrazil hned ráno po snídani a vydal se pěšky na 5km vzdálenou zastávku městského autobusu. Chtěl jsem si cestu městem zkrátit přes regionální park Anderwood preserve, ale když jsem ušel asi 1km tímto oploceným parkem zastavil mě u budky správce parku, že je ještě zavřeno a že otevírají až v 10 hodin. Bylo 8 ráno, chtěl jsem jen projít, ale byl nekompromisní. Navíc chtěj za vstup 6$. Cenu bych akceptoval, ale jen za předpokladu, že zde strávím nějakou dobu. Rozhodně ne za průchod. Jinak to vypadalo, že by to mohl být hezký park po kterém jezdí historická železnice a jsou zde staré farmy. Já však měl pro dnešek jiný cíl. Výsledkem bylo, že jsem se otočil a musel celej park obejít městem a tak místo zkratky jsem si cestu na autobus neplánovaně o 2km prodloužil.
Po 7 km jsem dorazil na zastávku busu č. 210, který pendluje po nekonečné ulici Fremont Bulvar. Přejít tuhle rovnou cestu je psycho, protože je dlouhá 12km a je na ní nespočet světelných křižovatek. Navíc tu nikdo nepočítá, že by někdo šel tak dlouhou cestu pěšky a tak maj pěšáci absolutně nejnižší prioritu v dopravě. Na křižovatce člověk zmáčkne tlačítko, že chce přejít. Inteligení logika mu umožní sledovat 5 minut dopravu ze všech stran a pak mu konečně rozvítí zelenou tlapku, kterou okamžitě zhasne a začne vám odpočítávat sekundy za jak dlouho musíte dorazit na druhou stranu ulice. Tohodle jsem se chtěl vyvarovat a tak jsem hned na první zastávce městkého busu počkal asi 30 minut než dorazí městkáč. Když konečně přijížděl bus, mávnul jsem pro jistotu na šoféra aby mě zastavil. Trochu problém vysvětlit černochovi kam to vlasně chci, ale nakonec pochopil že chci na konečnou, ktrou je vysoká škola Olone College na upatí hory Mission peak a stejnojmeného národního parku. Po půlhodině jízdy busem s důchodcema jsem zůstal se šoférem v busu sám. Netrpělivě jsem vyhlížel na GPSce konečnou zastávku, ale v busu nebyl signál a je to docela těžký poznat kde chce člověk vystoupit když tam nikdy nebyl. Na to že je člověk v samotném Silicon Valley tak jsou tu busy absolutně bez jakéhokoliv informačního systému jaký známe u nás. Už jsem se chystal vystoupit, a zmáčknul jsem tlačítko ať mě zastaví. Jinak nestaví. Šofér byl fejrovej a vysvětlil mě že Olone College je až ta další zastávka. Chvíli jsme ještě pokecali kam to vlastně chci a pak mě konečně dovezl až na točnu u university. Popřál mě pěknej den a jel okamžitě na další kolo po Fremont Boulevaru.
Od university jsem začal stoupat po panorama trailu. Kopec slouží zároveň jako pastvina pro krávy a tak je na cestě stále nutné sledovat kam člověk šlape. Občas to je těžký páč výhledy na celou východní část zátoky a jedno nekonečné multiměsto kolem ní ve kterém žije cca 7.6 milionu lidí je úžasnej. Stupám do kopečka a proti se řítí 3 bikeři. Smutně zamáčknu slzu, že jsem tu dnes za pěšáka ale když se podívám na jejich záda a vidím jak mají kravské trofeje na zadku tak si zas řeknu že v něčem je to lepší [:)]. Cestu si spestřuji lovem okolních keší, které mě přivádí na místa s čím dál lepšími výhledy. Obloha je čistá a je vidět přes celou zátoku až na 60km vzdálené mrakodrapy v San Francisku.
Po chvíli kochání jsem udolím Mill creak přešel pod kopec Mission peaku. Už ze spodu tato 770m vysoká hora budí respekt. Tohle ze 45 m.n.m zadarmo nebude! Nebylo, ale ten výhled který se mě z Mission peaku otevřel za to rozhodně stál. Byla vidět celá zátoka, hory u pacifického oceánu s nevýrazným vrcholem Mount Bello, celé Silicon Valley, Mount Hemilton, Mount Diablo dokonce i Mount Tamaplais a velmi vzdálené obrovské větrné elektrárny v údolí za horami před Sierrou Nevadou. Skoro bych řekl, že výhled byl nejlepší ze všech hor co jsem zde navštívil, ale každý měl něco do sebe. Nchal jsem si od dalšího turisty z Californie zmačknout fotku s vrcholovou tyčí plnou navařených vodovodních mufen a pokračoval jsem hřebenovou cestou až k mount Allison. Na této hoře jsou obrovské televizní vysílače a internetové mikrovlná pojítka v podobě mega bubnů. Nikoho to nenechá na pochybách, že tudy proudí do světa internetu většina dat z polovodičového království. Vypadá to jako, že hora je blízko když jsou vidět antény, ale bylo to hoodně daleko a do kopce. Za zády se mě pomalu dojížděl další biker. Nejel o moc rychleji než jsem já šel a tak jsme dorazili na vrchol k vysílačům společně. Dali jsme se do řeči, cvaknul mě fotku a pak jsme zjistili, že obá dnes hikujem ze stejného místa (od Dumbarton bridge). Říkal, že on pojede dolů tak čtvrt hodiny, zatímco já prý půjdu dolů několik hodin. No měl pravdu. Ale hledal jsem při to keše takže mě to ani nepřišlo. Navíc celý sestup byly nádherné výhledy na „zlatou zemi“ jak kaliforňané honosně nazívají svoji zemi se sluncem spálenou suchou trávou.
Došel jsem zpátky do města a zjistil, že žádné busy mým směrem už v neděli odpoledne nejedou. Takže na konec svého vejletu jsem projít ještě 14km městem. Celkově jsem urazil 60km z toho jsem se 12km vezl busem, takže po svých to dalo slušných 48km.
You must 
Vložit komentář
